- Loni se spojilo několik ukrajinských hackerských skupin a nyní pracují společně.
- Jejich největším úspěchem bylo nabourání poštovních schránek Vladislava Surkova, který v Kremlu odpovídá za Donbas. Se státními institucemi spolupracují neformálně, informace posílají vojákům i tajným službám. Tvrdí ale, že jsou ve svém rozhodování nezávislí.
- Skupina tvrdí, že se jí podařilo proniknout do systémů ruského ministerstva obrany a Putinovy prezidentské kanceláře. Slibuje zveřejnění dalších informací.
Na profilovém obrázku má masku Guye Fawkese, mezinárodní symbol hackerů, spolu s trojzubcem, ukrajinským státním znakem. Mluvčí skupiny, vystupující pod jménem Sean Townsend, zastupuje hackerskou skupinu Ukrainian Cyber Alliance, která se proslavila nabouráním se do e-mailové schránky Vladislava Surkova, který v Kremlu odpovídá za separatistické republiky na Donbasu. Hackeři tvrdí, že mají materiály i dalších vysokých představitelů Moskvy.
Sám Sean pracuje již přes dvacet let ve firmě zabezpečující počítačové sítě. Hackerem se podle svých slov stal až po anexi Krymu a rozpoutání války na Donbasu, podobným vývojem prošli i mnozí další proukrajinští hackeři. „Nyní se hlavní hackerské skupiny Falcons Flame, Trinity, RUH8 a CyberHunta spojily. „Nejdřív to bylo takové situativní spojení. Do společného kotle jsme dávali přístupy k různým zdrojům, abychom mohli provést nějakou společnou akci. Jak jsme se postupně poznávali a začali si důvěřovat, tak vznikla Aliance, která je teď jednotným kolektivem. Předtím jsme se navzájem neznali,“ říká Sean.
Jejich cílem je podle něj vítězství ve válce s Ruskem. Zveřejnili několik balíků dat z různých zdrojů, nejvíce povyku nadělaly e-maily pro Vladislava Surkova, ze kterých mimo jiné vyplynulo, jak pevně Moskva kontroluje separatistické republiky nebo že plán na anexi Krymu existoval již v létě 2013.
To je ale jen viditelná část jejich činnosti. Sean vysvětluje, že podstatně více práce se na veřejnost nikdy nedostane. „Máme seznamy cílů a neustále se objevují další stopy. Je to jako zašmodrchané klubko: zatáhneš za volný konec a koukáš, co se podaří vytáhnout. Nejdříve musíme zhodnotit, ke komu jsme se dostali, získat seznamy kontaktů a najít chybějící údaje − dokumenty, telefony. Zjistit, s kým se stýká. A potom si říct, komu by se ta informace mohla hodit nejvíce,“ vysvětluje Sean Townsend. Většina materiálů putuje ke skupině dobrovolníků InformNapalm, která se specializuje na prohledávání sociálních sítí a dalších veřejných zdrojů. Pokud mají informace vojenskou nebo bezpečnostní operativní hodnotu, putují k příslušným úřadům.
„Se státními institucemi máme neformální vztahy, protože žádný státní úřad nemůže oficiálně spolupracovat s hackery. Ale snažíme se, aby se informace jakoby náhodou dostaly k adresátovi, a když potom vidíme ve zprávách zatčení a překažené plány nepřítele, tak chápeme, že naše informace byly využity. Oni mají své metody, dobrovolníci mají svoje. Rozhodujeme se zcela samostatně,“ tvrdí Sean.
Ukrajinští hackeři se snaží zjistit co nejvíce o svých ruských protivnících ze skupin Kyberberkut a známých Fancy Bear. „Docela hodně toho víme o hackerské scéně v bývalém Sovětském svazu. Kyberberkut je nyní v polorozpadlém stavu, mnozí účastníci se vyměnili,“ říká Sean. S Fancy Bear, kteří jsou obviňováni z útoku na počítače americké Demokratické strany, je to podle něj složitější. „Zdá se, že to není jedna skupina, ale koordinované úsilí státních hackerů, komerčních skupin, od kterých kupovali software a celé to řídily tajné služby nebo přímo Kreml,“ vysvětluje ukrajinský hacker.
Ruští hackeři již několikrát napadli ukrajinské rozvodné sítě. „Kdybychom se dostali k důležité infrastruktuře, která by mohla ohrozit civilisty, tak ji nenapadneme. Ale pokud bychom měli přístup k vojenské síti, tak nebudeme vůbec váhat,“ říká Sean.
Slibuje další materiály, které údajně získali na ruském ministerstvu obrany nebo v prezidentské kanceláři. „Od elektronických graffiti, jsme se dostali ke kyberrozvědce a diverzím až po současnou plnohodnotnou kyberválku,“ shrnuje hacker.