Netrvalo to dlouho a západní média ztratila o Ukrajinu zájem. Poté, co Rusko zahájilo své vojenské operace, aby podpořilo syrského prezidenta Bašára Asada, svět do značné míry přestal Ukrajině věnovat pozornost. A tak by to nemělo být.
Během několika posledních měsíců ruský prezident Vladimír Putin byl zaneprázdněn snahou o prohloubení krize, kterou vytvořil ve východní Evropě. Zpráva Spojených národů zveřejněná v listopadu podrobně popisuje, do jaké míry jeho zástupná válka na Ukrajině změnila zemi v Ruské bitevní pole. Více než 9.000 lidí zemřelo od jara roku 2014 poté, co Ruskem podporovaní povstalci začali bojovat za nezávislost Kyjeva, dalších 20.000 lidí bylo zraněno. Mezi 16. srpnem a 15. listopadem bylo zabito 47 civilistů, 131 jich bylo zraněno. Počet 9.000 obětí na Ukrajině se blíží 13.000 zabitých během války v Kosovu.
Přestože Putin už dlouho tvrdí, že ruské pozemní jednotky nebudou podporovat povstalce, OSN a další organizace prokázaly opak. A zpráva OSN ukazuje, že ruské stíhačky, střelivo a zbraně i nadále proudí do Doněcka a Luhanska. Dokonce ani po dvou Minských dohodách, které měly ukončit boje mezi povstalci a ukrajinskými silami, se Rusku nepodařilo přesvědčit svou stranu k ukončení násilí na území, které ovládá.
To proto, že se silnou politickou podporou doma, Putin nemá motivaci zmírnit napětí na východní Ukrajině. To, co chce, je udržovat konflikt zmražený tak, aby se Ukrajina stala hospodářsky slabá a politicky nestabilní.
S východní částí země, jež je stále v troskách, Ukrajina balancuje na pokraji bankrotu – a Rusko je víc než ochotno postrčit ji přes okraj. Letos na podzim Putin nařídil ministru financí žalovat u soudu Kyjev o více než 3 miliardy dolarů za dluhopisy, které vláda nevyplatila. Kyjev byl ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem nazván podvodníkem a ukrajinská vláda obviněna z krádeže. „Budeme se soudit. Budeme usilovat o splacení dluhu i úroků z prodlení všech závazků Ukrajiny.“ Samozřejmě, že Putin a Medveděv nepřiznávají, že dlouhodobá válka na Ukrajině způsobila propad HDP země o téměř 5 procent, ani nezmiňují, že Rusko odmítlo podpořit restrukturalizační dohodu s MMF o 17 miliardách dolarů, která by přinesla Ukrajině tolik potřebnou úlevu.
Ukrajina také prochází trvalým politickým nepokojem. Jak objasnil americký viceprezident Joe Biden na počátku tohoto měsíce při cestě do Kyjeva, korupce stravuje zemi „jako rakovina“. Washingtonem podporovaná vláda neúspěšně bojuje s korupcí a mnoho kritiků chce vědět, jestli prezident Petro Poroschenko má vůli nařídit účinná opatření potřebná k boji proti ní. Podle průzkumu ze srpna jen 3 procenta Ukrajinců souhlasí s tím, že jejich země se ubírá správným směrem; je neuvěřitelné, že více než polovina respondentů uvedla, že bývalá vláda Viktora Janukovyče odvedla lepší práci v boji proti korupci než ta současná.
Jednoduše řečeno: V ukrajinské politice je nepořádek. Ale buď jak buď, teď není vhodný čas opustit Ukrajinu. V případě, že by Kreml uspěl v destabilizaci Ukrajiny, mohlo by to velmi dobře vytvořit bezpečnostní hrozbu pro Polsko, partnera NATO a spojence USA a ve zbytku Evropy, o které by pak Putin později tvrdil, že jen on ji může vyřešit.
To je důvod, proč Washington a Brusel nemůže stát stranou a dovolit Rusku obrátit pozornost Západu na Střední východ, zatímco ono dokoná zkázu ve východní Evropě. Západ dosud rozšířil sankce proti Rusku při každé příležitosti, naposledy prostřednictvím EU v polovině prosince, ale mezi spojenci začínají vznikat trhliny. Někteří dokonce navrhli snížení sankcí, pokud se Rusko bude chovat slušně v Sýrii – nápad, který by Putin bezpochyby uvítal.
Západ nesmí dovolit, aby události v Sýrii zastínily jeho rozhodnutí. Musí pamatovat na Ukrajinu.
zdroj: CZ Iniciativa OPEN DOORS AG www.theweek.com
hl.foto: Pixabay
Terrell Jermaine Starr je v New Yorku žijící novinář. Věnuje se politice USA a Ruska.