Aktuálně

UKRAJINSKÝ FILMAŘ NESPRAVEDLIVĚ OBVINĚN Z TERORISMU, HROZÍ MU DOŽIVOTÍ

By Srpen 10, 2015 No Comments

oleg

Filmový režisér Oleg Sencov byl odsouzen na 20 let, ekolog a proti-fašistický aktivista Oleksandr Kolčenko dostal trest 10 let vězení po nespravedlivém procesu u vojenského soudu v Rusku. Oba jsou ukrajinští občané a čelí obviněním z „terorismu“, která pramení z jejich kritiky ruské okupace Krymu.

Ukrajinský režisér byl na okupovaném Krymu zadržen ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB) v květnu 2014. Sencov si stěžoval, že ho po zadržení agenti FSB mučili. Dali mu přes hlavu igelitovou tašku a dusili ho, až omdlel. Filmařův právník, Dmitrij Dinze, popsal, jak FSB s jeho klientem jedná. „Tři hodiny se z něj snažili vymlátit přiznání. Bili ho po zádech, po nohou.“ Kromě jiného informoval právník i o tom, že mu vyhrožovali znásilněním bezprostředně poté, kdy mu sundali kalhoty.

Společně s dalšími ukrajinskými zadrženými byl později převezen do Moskvy. Sencov se zúčastnil pokojných demonstrací proti ruskému zásahu na Krymu, na Euromajdanu v ukrajinském Kyjevě vystupoval jako člen protestní skupiny motoristů „AvtoMaydan“. Přátelé a rodinní příslušníci, kteří mluvili s Amnesty International věří, že obvinění jsou politicky motivována a mají spojitost s pokojným aktivismem.

Po zahájení soudního procesu, který probíhá v Rostovu na Donu, obvinil vládní prokurátor Sencova, že vytvořil teroristickou organizaci na příkaz ultranacionalistické strany Pravý sektor. Podle ruských úřadů byl Sencov členem této organizace (ta byla v listopadu 2014 postavena mimo zákon). Režisér členství ve straně Pravý sektor odmítl. Stejně tak organizace vydala prohlášení, že Sencov není a nikdy nebyl jejím členem.

Ruské úřady Sencova navíc obvinily z úmyslného založení požáru kanceláří vládnoucí strany Jednotné Rusko. Nařkli ho také z přípravy vyhodit do povětří pomník Vladimíra Iljiče Lenina a památník s věčným plamenem. Dva jeho údajní komplici už dostali sedmileté tresty. Sencova bude soudit vojenský soud a hrozí mu až doživotní trest. Muž všechna obvinění popírá a celý proces považuje za vykonstruovaný a politicky motivovaný. Společně se Sencovem je souzen Oleksandr Kolčenko. Tomu hrozí až dvacet let vězení.

K propuštění Sencova opakovaně vyzývá řada mezinárodních organizací, včetně Amnesty International. Při své návštěvě Ruska v září 2014 na případ zadrženého režiséra upozornil generální tajemník Amnesty International Salil Shetty. O režisérovo propuštění v hromadné výzvě požádali filmoví režiséři Pedro Almodóvar, Krzysztof Zanussi, Andrzej Wajda a Nikita Michalkov. K jeho propuštění vyzvaly i filmové svazy na Ukrajině a v Rusku. Prohlášení žádající Sencovovo propuštění zveřejnili i čeští filmaři během Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Letos k němu Moskvu vyzvalo i české ministerstvo zahraničí.

POZADÍ PŘÍPADU

Na konci února obklíčili ozbrojení útočníci strategické budovy v hlavním městě Krymu, Simferopolu. Dne 6. března hlasoval krymský parlament o připojení se k Ruské federaci a vyhlásil referendum na 16. března. Podle oficiálních výsledků podpořilo připojení k Ruské federaci 97% obyvatelstva, mnoho Ukrajinců a Tatarů ale referendum bojkotovalo. Dne 18. března podepsal ruský prezident Putin smlouvu, a dovršil anexi Krymského poloostrova. Následně začaly na Krymu platit ruské zákony. Koncem dubna bylo ukrajinským právníkům provozujícím na Krymu praxi nařízeno, aby se rekvalifikovali a začali pracovat podle ruského práva.

Podle mezinárodního práva se za okupaci považuje situace, v níž jeden stát převezme bez souhlasu zúčastněného státu faktickou kontrolu nad územím, na které nemá suverénní nárok. Tato situace na Krymu nastala a Amnesty International proto považuje Krymský poloostrov za okupované území. Dne 27. března přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, kterou vyzvalo všechny státy a mezinárodní organizace, aby „neuznaly žádnou změnu statutu Krymské autonomní republiky a města Sevastopol v důsledku výše zmíněného referenda a zdržely se jakékoli formy činů nebo chování, které by mohlo být interpretováno jako uznání takového pozměněného statutu.“

Čtvrtá ženevská konvence týkající se ochrany civilního obyvatelstva v době války uvádí jako obecné pravidlo, že trestní zákony okupovaného území zůstávají v platnosti (Článek 64) a zakazuje nucené přesuny nebo deportace chráněných osob z okupovaného území (Článek 49).

Amnesty International

Leave a Reply